Hala byla na jedné straně kratší a tak se hrálo jen v osmi hráčích a o nadhazování se postaral (pro nás asi bohužel) stroj. Naším prvním soupeřem byli Wienna Wanderers, pravděpodobně nejkvalitnější tým v Rakousku. Spíše než se soupeřem jsme ale bojovali sami se sebou, respektive s nadhazovacím strojem. První zápas se proměnil v obrovské trápení a nakonec jsme nedoběhli ani jednou a za 5 směn si připsali 13 strikeoutů. Soupeř, který je na odpalování ze stroje více zvyklý a i na turnaji už to byl jeho druhý zápas do naší obrany celkem bušil, ale aspoň zde jsme předvedli kvalitní výkon a výsledek tak byl 0:2 pro Vídeňáky.

Druhý zápas byl jako přes kopírák, my se trápíme se strojem a někteří postupem času a s přibývajícími strikeouty i s vlastní psychikou. Opět jsme si zopakovali nelichotivých 13 strikeoutů. Ve druhé směně však přecejen dobíhá Robin po odpalu Radima. Soupeř, kterým je další víděňský tým Lions, těží z minima maximum, dává taky jeden bod a tak zápas končí kvůli časovému limitu remízou 1:1

Třetím týmem, který nás čekal byli Grasshoppers. Kvalitou nejslabší z týmů. Konečně jsme si začali zvykat na stroj a množí se odpaly. Od většího počtu bodů nás dělil fakt, že jakmile jsme obsadili mety, s přehledem jsme se dokázali zabrzdit strikeoutem. Z osmi běžců jsme dotlačili domů pouze dva a jelikož soupeř byl v útoku víceméně neškodný, uhájili jsme hubené vítězství 2:0

Jako poslední nás čekali hostitelé, domácí Diving Ducks. Kvalitou tým víceméně srovnatelný s Wanderers. V prvních třech zápasech se nám vykrystalizovala šestice hráčů schopných trefit míč a poslední dvě místa v lineupu obstaraly naše psychicky zlomené opory Ray a Kuncík, kteří by potřebovali, aby na ně stroj házel minimálně fotbalové míče, ale v posledním zápase nakonec i oni dokázali poslat balón do hry. Tato finální sestava konečně dokázala snižit svůj počet strikeoutů na čtyři a hned se lépe hrálo. Domů jsme dotlačili jeden bod a díky opět skvělé obraně si připsali další "fotbalové" vítězství 1:0

Z celého turnaje však nemůžeme mít dobrý pocit. Stroj sice házel pomalu a míče padaly jako changeupy, ale není možné, aby to některé rozhodilo natolik, že jsou z deseti startů na pálce devětkrát strikeout. Tím spíš jako jinak dobré pálkaře, kteří na tréninku a v jiných zápasech nemají problém. Není náhoda, že neměli problém se strojem hráči, kteří se neúspěchem neužírají, mají vše na háku a když vidí balón, tak do něj prostě jen prásknou pálkou, jak to už udělali tisíckrát předtím. Nejvíc mě naštvalo že někteří hráči po dvou strikeoutech zápas zabalí, přestane je bavit a bez sebedůvěry si zbytek zápasu potichu protrpí a jen si to dohrajou. Pochválit na pálce zaslouží hlavně Robin, který rozhodně nevypadal jako nováček hrající svůj první zápas. Bez respektu trefoval balón, snažil se zlepšit a vzít si ze zápasů co nejvíc zkušeností. Dobré výkony ukázali i oba Doležalovic a Michal. Dobré záblesky ukázal Radim, i když je to od něj pořád hrozně nevyrovnané.
Velmi dobře musím hodnotit obranu, kde jsme jasně nejlepším týmem na turnaji. Oporou byli hlavně Kryštof a Kuncík, ale jisté zákroky bez chyb tam měli všichni.

Turnaj byl skvěle zorganizovaný, organizátoři pro účestníky i navařili a připravili bufet s obědem zdarma. Hala je menší než v Hrotovicích, ale dostačující. Úroveň týmů z Rakouska je hodně rozdílná. Wanderers a domácí Neustadt jasně převyšovali zbylé dva týmy i když kvalit lepších českých týmů nedosahují. Většinou mají velmi kvalitní 3 hráče, 3 průměrné a zbytek je horší. My letos v kategorii žáků nemáme příliš silný kádr ani kvalitou a zejména počtem hráčů a zde jsme navíc trpěli opravdu nulovou pálkou od obvyklých opor týmu.