Na turnaj jsme přijeli rozehraní, protože velká většina našeho týmu se účastnila kvalifikací na MČR U9 a U11. Odhadnout naše šance nebylo jednoduché, většinu týmů jsme viděli naposled na Supercupu, od kterého všichni odvedli kus práce. Před turnajem jsme se shodli, že medaile by vzhledem k vývoji sezóny byla úspěchem. Třebíč disponovala velmi silnou pálkou, na Dracích bylo vidět, že jsou jako vždy vyhraní a kvalita se nedala upřít ani týmům Hluboké, Tempa a Blanska. V takové konkurenci byla medaile sice reálná, ale cesta k ní dlouhá. Ve skupině nás čekaly týmy Hluboké, Techniky a Trutnova. S Hlubokou jsme začali opatrně a lehce nervózně, a ačkoliv jsme měli od druhé směny zápas pod kontrolou, na pálce jsme se nebyli schopní dostat do tempa a body jsme dávali spíše na chyby soupeře. Takže i přes slabší hru našeho týmu vítězíme 10:2 a vzhledem k tomu, že Hluboká byla největším soupeřem v naší skupině, začali jsme turnaj úspěšně. Proti Technice si zahráli všichni, kteří v první zápase střídali a chuť celého týmu na turnaji uspět se začala lehce zvedat. Zlepšený výkon proti slabšímu soupeři vynesl výsledek 14:0 pro Hrochy. Neubránili jsme se však chybám v běhu po metách, což by mohlo být v pozdější fázi turnaje rozhodující.

Zápas s Trutnovem nám zakončil první den turnaje a naším cílem v něm bylo opět předvést lepší výkon než v předchozím zápase. Po výsledku 12:3 jsme měli jistotu toho, že v sobotu ráno hrajeme zápas o první místo ve skupině proti Hluboké.

V sobotu začali malí Hrošíci působit více jako tým a uvědomili si, že přichází ta těžší část turnaje. Hned ráno nás prověřila Hluboká, která výrazně zlepšila svou hru a po vyrovnaném zápase, který rozhodlo několik drobných chyb Hluboké v poli, vyhráváme 11:3. Ve čtvrtfinále nás čekají Eagles, které jsme před turnajem netipovali jako postupujícího do čtvrtfinále, ale z vyrovnané hry proti silnějšímu Tempu bylo zřejmé, že nepůjde o jednoduchý zápas.

Eagles se prezentovali velmi kvalitní hrou v poli, přesto se po našem soustavném tlaku podařilo dát 5 bodů, které při naší výrazně zlepšené obraně stačily na postup do semifinále. A tohle byl moment, kdy se začal turnaj lámat. S trenéry jsme se byli podívat na hru Třebíče, která měla být naším soupeřem. Po čtyřech odpalech do plotu za sebou bylo jedno jasné. Do semifinále jdeme jako lehcí outsideři, protože v této kategorii nám nadhazovači nepomohou a Třebíč pálila velmi silně a daleko. Budeme to zkrátka muset vyhrát jinak.

Naši hráči věděli, že to nebude jednoduché, proto čas před zápasem věnovali odpočinku a koncentraci, kdy mezi sebou řešili situace a možnosti, které přijdou v následujícím zápase. Na druhé straně Třebíč měla volnou zábavu a hráči aktivně využívali možností areálu a lanového centra. Začala příprava na zápas a z našeho týmu vyzařovala najednou úplně jiná energie. Již tradičně jsme se rozcvičovali s hudbou a na hráčích bylo vidět, že do toho chtějí jít naplno. A najednou to bylo tady. Přišel zápas, začínáme na pálce a hned první pálkař Štěpán Němčanský pálí triple. Zápas sotva začal a než jsme si stihli dosyta užít krásného baseballu, byl konec. Po pětatřiceti minutovém boji vítězíme nad velmi silným soupeřem v šesté směně 9:0. Maximálně soustředěný a motivovaný výkon, pozitivní přístup všech hráčů a zápal, za který by se nemusel stydět leckterý extraligový tým. Chyby jsme udělali, ale dařilo se nám je hned opravovat a tlačili jsme soupeře celý zápas, nic jsme nedali zadarmo. Obrovská radost a čekalo nás nedělní finále.

Otázka byla jasná. Dokážeme zopakovat semifinálový výkon? Pokud ano, nezastaví nás žádný tým. Před zápasem odpočinek, rozcvička, která byla nervózní a plná nedostatků. Pak jsme přišli na hřiště, začal zápas a bylo to tu zas. Úsměvy na tvářích, obrovská radost ze hry a po šesté směně exploze radosti, vítězíme 4:0.

Věřím, že to bylo díky tomu, že malí Hroši zkrátka chtěli uspět víc a byli ochotní pro to udělat úplně všechno. Všechny ty zkušenosti, které jsme letos získali, všechny prohry, které jsme utrpěli, se zúročily v posledních dvou zápasech sezóny.

Cesta to byla nádherná. Tým, který na začátku sezóny hrál těžké a vyrovnané zápasy s těmi nejslabšími týmy, který na Supercup postoupil ze čtvrtého místa na Moravě, který na Supercupu podlehl jak Drakům tak Třebíči a tým, který to na konci dokázal všechno zužitkovat.

Zkrátka to všechno klaplo. Desítky vyhrály pohár a zasloužily si to. Nejkrásnější je však to, jaký pokrok hráči udělali a jakou radost jim všem dělalo, když to mohli předvést.

Obrovský dík patří všem trenérům. Čočovi, který celou sezónu tým vedl a pod kterým udělal tak obrovský pokrok. Dvořkovi, který neomylně trefoval pálky hráčů, byl jednoznačně nejlepší trenér/nadhazovač na turnaji a pomohl k vítězství neskutečnou měrou. Danovi Ondrouškovi, který s týmem trénoval celou sezónu, na turnaji rozdal obrovské množství rad herních i mentálních a perfektně se postaral o výbornou atmosféru v týmu. Martině, která trénovala devítky a která nám pomohla při skautování ostatních týmů, při rozcvičkách i zápasech. Dále všichni moc děkujeme Lucce Němčanské, která nám zařídila parádní ubytování a celou akci zaštítila organizačně. Nakonec děkujeme rodičům za obrovskou podporu po celý turnaj včetně večerních živých koncertů. Podporu, kterou jste nám všem projevovali po celou sezónu, nám všem děti oplatily krásnou hrou.

Děkujeme moc a příští sezónu hodně štěstí všem.
 

Několik statistik na závěr:

Celkové skóre Hrochů na turnaji – 65:9
Skóre Hrochů v semifinále a finále – 13:0
Nakonec ta nejdůležitější: Počet hráčů, kteří makali a zasloužili si vyhrát – 15/15