Rozhovor s Jánem Jablonkou
JJ, díky moc za ochotu odpovědět na pár otázek. Začneme zostra. Třetí místo v EXL do 21 let s týmem složeným převážně z hráčů U18. Čekal jsi takový výsledek?
Nečekal i čekal. Věřil jsem hráčům celý rok a stále věřím. Na prvním tréninku jsem jim řekl, že je nechystám na letošní rok U18 ani U21. Cíl pro ně by měl být dostat se do seniorského týmu, hrát ME, hrát pohár mistrů. Díky tomu, že jsem si tím prošel jako hráč i jako trenér, tak si myslím, že dokážu týmu i hráčům ukázat cestičku, jak se tam dostat a co proto musí obětovat. Samozřejmě v zápase to je už jen a jen na nich, tam jim nepomůže nikdo (ani věrný fanoušek v podobě rodiče
Jak tým rostl během sezóny?
Hráči si začali víc a víc věřit, až je z toho nakonec krásné třetí místo. Myslím si, že jsme ukázali, že i když 95 % hráčů bylo do 18 let, patříme mezi top tři týmy do 21 let. Nechali jsem za sebou silné týmy, které mají v kádru extraligové hráče a reprezentanty do 18 a 21 let. To je také potřeba říct a můžeme to brát jako měřítko.
Nasbírali kluci hodně zkušenosti mezi staršími hráči?
No nasbírali? Přes rok jsem nechtěl, aby za nás hráli hráči nad 18 let. Chtěli jsme, aby soutěž U21 hráli právě mladí hráči, kteří mají před sebou velkou budoucnost. Už stačí jen vydržet a makat. Pár starých hráčů nastoupilo v play off ale spíš jako výpomoc, ne jako základ sestavy.
Nejpříjemnější překvapení celé sezóny?
Celý tým – chtějí informace, ptají se, většina z nich maká i mimo hřiště, drží spolu a navzájem se povzbuzují. Nezažil jsem tým, kde je tak zdravá rivalita. Mám 19 hráčů a každý má svoji roli v týmu. Uvědomují si ji a podle toho i přistupují k tréninkům jak na hřišti tak mimo hřiště.
A naopak největší zklamání?
Každá prohra. Ta bolí, ale je dobré si z ní vzít to pozitivní a odrazit se od země směrem k národnímu týmu.
Jaký byl týmový recept na úspěch? Přece jen si hrál ligu U21 s týmem U18 a ještě k tomu jsi měl v týmu jen jednoho člena národního týmu U23 (Daniel Ondroušek, 19 let) a ten odehrál pouze 2 zápasy v play off.
Otevřenost, důvěra a respekt. Po skončení zápasu má každý hráč možnost říct, co se mu líbilo, nelíbilo na zápase, a spolu jako tým to probíráme a řekneme si, co uděláme pro to, aby se to neopakovalo. Věříme si navzájem, myslím si, že jsem tolikrát neřekl nikdy v živote: “já ti věřím, proto začínáš na kopci, ukaž mi, co je v tobě.“ Je to až neuvěřitelné, jak hráči rázem působí na hřišti jako hráči, kteří ví, co dělají. Stejně to říkám pálkařům, aby byli agresívní a nebáli se švihat svoje balony. A respekt k týmu, klubu, hře, soupeřovi, rozhodčím a sobě samotnému. Máme jednoduché motivační tresty. Když hráč nepřijde v triku HB, celý tým má 10 angličáků. Když hráč řekne škaredé slovo, tak celý tým má 10 angličáků. Na konci zápasu nebo tréninku to celý tým na moje počítání postupně udělá. Je krásně vidět jak týmová soudržnost funguje. Celý rok jim říkáme, aby se starali o věci, které mohou ovlivnit nejvíc, a to jsou oni samotní jako hráči, ne okolí.
Jake jsou tvé očekávání do příštího roku?
Předpokládám, že bude zima a pak přijde léto, to jsou jediné jisté očekávání, které máme
Kategorie: U21