Sezónu 2020 jsme v kategorii U15 začali s hodně mladým týmem. Pouze tři hráči na naší soupisce hráli v U15 už v předchozím roce. Zbytek týmu tvořili hráči, kteří ještě vloni hráli na malém hřišti. Byla výzva takto mladý tým připravit na sezónu na velkém hřišti, když vezmeme v potaz, jak se na jaře trénovalo, nebo spíš netrénovalo. S trenéry jsme si určili dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo připravit naše hráče fyzicky na velký baseball. Potřebovali jsme zesílit, a proto kondiční část byla součástí téměř všech tréninků v zimní přípravě. Hráčům nějakou dobu trvalo si na tento trend zvyknout, ale zhruba v půlce sezóny si už začali uvědomovat, jak je kondiční příprava důležitá a může jim pomoct zlepšit se v baseballu a také předcházet zraněním. Dalším cílem bylo připravit skvělou obranu. Do tréninku jsme zařazovali i nevšední drilly a snažili jsme se je připravit na každou jednu herní dovednost nebo situaci, která je může v zápasech potkat.

Začátek sezóny nám ukázal, že zimní dřina přinesla ovoce. Zanedlouho jsme se ale utkali s kvalitnějšími soupeři, kde jsme zároveň viděli, kolik práce nás ještě čeká. Z čeho mám velkou radost je nadšení a chtíč, které hráči ukazovali na týmových trénincích, ale i mimo ně. Na hřišti trávili pravidelně několik hodin před tréninkem a několik hodin po něm. Bylo vidět, jak se chtějí zlepšovat a dotáhnout se na nejlepší týmy v republice. S postupem sezóny ovšem naše výkony hodně kolísaly. Odehráli jsme dobré, ale i špatné zápasy z naší strany. Kvalita našich soupeřů v regionu byla taky hodně proměnlivá, což nám příliš nepomáhalo k podávání stabilních výkonů.  Potřebovali jsme vidět na pálce více kvalitních nadhazovačů, což se ne vždy povedlo. V regionu jsme na konec skončili na 2. místě. Čekala nás tedy kvalifikace na MČR. Prvním náznakem, že dokážeme zabrat ve správných a důležitých chvílích, byl právě tento turnaj, jímž jsme prošli bez jediného zaváhání, a tudíž jsme postoupili z prvního místa. Věděli jsme ale, že pokud budeme chtít uhrát nějaký výsledek na MČR, budeme muset máknout ještě víc. Pak ale přišel tradiční turnaj na konci prázdnin, Back to School. Změřili jsme síly s několika týmy z jiných částí republiky. Noví soupeři nás jako by nakopli a předváděli jsme parádní baseball v průběhu celého turnaje. Naše snažení vyústilo postupem do finále, kde jsme se utkali s Eagles. Celý zápas nám počasí příliš nepřálo. To ale nebránilo tomu, abychom odehráli krásný vyrovnaný zápas proti obhájci titulu z loňského MČR. Alespoň do 5. směny nebránilo. Poté už hřiště nebylo kvůli počasí v kondici, a proto se zápas ukončil za nepříznivého stavu pro nás, kdy jsme prohrávali o 2 body. Brali jsme tedy 2. místo. S naší hrou jsem byl ale velice spokojen.

V dobrých výkonech jsme pokračovali i v nadstavbě regionu. Na MČR jsem odjížděl s pocitem dobře připraveného týmu. Skupiny však byly rozhozené velice zajímavě. Jediné dva týmy, které by byly schopny nás porazit, jsme měli ve skupině. První zápas proti Drakům jsme nepřekvapili. Do zápasu dali borci všechno, ale ani tak to nevyšlo. Věděli jsme tedy, že pokud chceme postoupit ze skupiny, musíme vyhrát další zápas proti Eagles. Byl to parádní zápas plný krásných zákroků v obraně a skvělé výkony na kopci obou týmu nakonec vyústily ve vyrovnanou bitvou až do poslední směny. Zápas jsme vyhráli nejtěsnějším možným rozdílem a udělili jsme tak pražskému týmu jejich první a zároveň jedinou prohru v sezóně. Poté stačilo splnit povinnou výhru proti poslednímu soupeři ve skupině a čekat, jak dopadne zápas mezi Draky a Eagles. Ten bohužel nedopadl v náš prospěch dobře a na kolečko jsme tedy skončili na 3. místě ve skupině, které pro nás znamenalo vyřazení z bojů o medaile a pro nás ,,pouhé“ boje o  5. místo, ve kterých jsme už nezaváhali. Z MČR jsme si tedy odvezli 5. místo s jedinou prohrou na turnaji. Zklamání ale rychle vystřídalo uvědomění, že konečné umístění vůbec neodpovídá kvalitě našeho týmu. Na kluky jsem velmi pyšný. Oproti začátku sezóny byl vidět velký pokrok, jak herní, tak i mentální a není tedy pochyb, že mají už teď výborný základ pro další sezónu.

Na závěr bych rád všem poděkoval. Chci poděkovat hráčům s jakým nasazením a touhou se zlepšovat přicházeli na hřiště. Chci poděkovat svým trenérům, kteří mi neskutečně pomáhali během celé sezóny, jak s organizací, tak i s taktikou a nenechali mě nikdy ve štychu. A chci také poděkovat rodičům našich hráčů. Za jejich pomoc na turnajích, za dopravení kluků na zápasy mimo Brno a taky za fanouškovskou podporu. Budu se těšit na další sezónu s U15!