Začnu hned výsledky. První zápas byla naším soupeřem Hluboká. Vyhráli jsme, ale popravdě, konečné skóre nevím, jen to, že jsme dali 13 bodů. Ve druhém zápase s Technikou byl zápas po pěti směnách remízový 4:4 a kvůli časovému presu se nedohrávalo. S Třebíčí opět po časovém limitu remíza 5:5, tentokrát už jsme dohrávali a v extra-inningu byla šťastnější Třebíč a vyhrála 8:7

O výsledky nám ale nešlo. Přijeli jsme hlavně, aby si kluci ozkoušeli, co nového je ve vyšší kategorii oproti žákům čeká. Na nadhozu začal Tom Oppelt a být to normální ostrý zápas, měl by velkou pochvalu, protože soupeře k ničemu velkému nepustil a utkání měl pod kontrolou. Z přibližně 50 nadhozů však hodil pouze jeden changeup a zcela ignoroval běžce na metách. Jeden z důvodů, proč jsme na turnaj vůbec jeli. Ze svých tří strojově odházených směn si tak žádné ponaučení asi nevzal. Snad si ho vzal aspoň ze slov nespokojených trenérů a příště už bude házet trochu méně jako žák a více jako mladší kadet. Utkání doházel Krejča, který měl dost starostí s trefením striku a ukočírováním nestabilní mechaniky hodu a Sušenka, který předvedl slušný výkon. 
Proti Technice startoval Hofík a ukázal, že aspoň někdo dává pozor, když se hráčům snažíme na trénincích radit. Byl vidět velký pokrok na zrychlení hodu ze setu. Více bylo i changeupů, i když ne o moc a byla vidět i práce s běžci na metách, alespoň na první. Tam byl i hozený pick-off. Od hráče, který už za sebou má jeden rok v této kategorii bych ale čekal, že běžce na druhé metě bude hlídat aspoň pohledem a ne, že se na ně úplně vykašle. Zápas velmi dobře doházel Ondra, trefoval strikezónu a pracoval i s běžci na metách.
Jak měl nadhazovačský výkon vypadat ukázal v posledním zápase Martin Claus proti Nuclears. I když v první směně bojoval s kontrolou, dokázal se chytnout a hodil nakonec více changeupů než všichni předchozí nadhazovači dohromady. A jestli si někdo z "nováčků" myslí, že mu v kadetech bude stále stačit rychlý fast, tak ho čeká v sezóně nemilé překvapení. I práce s běžci na metách byla z jiné kategorie, kontrola běžců na všech metách, překračované i běžné pick-offy, prostě dobrý výkon.

O obraně se nebudu dlouho rozepisovat, protože zimní turnaje nepovažuji za adekvátní možnost, jak si vyzkoušet celkovou obrannou hru. Snad ale catcheři pochopili, že je jejich post ještě důležitější, než dosud a všichni vnitřní polaři, že budou muset nad hrou mnohem více přemýšlet, než byli zvyklí.

V útoku jsme podali rozporuplný výkon. Na pálce to nebylo zlé, Hluboké jsme dali docela hodně bodů a proti nadhazovači Třebíče Vostalovi, který sice házel neskutečně rychle, ale sám vůbec netušil, kde mu míč skončí, jsme se taky slušně drželi. Naopak proti Technice, kde měla Eliška jednoduchý plán, na dva striky hodit vyšší fast na ušvihnutí, jsme vypadali jako naprostí amatéři a někteří hráči jí to sežrali i dvakrát za zápas.
Tristní byl náš běh po metách. Po prvním zápase dostali hráči jednoduchý úkol - kraďte mety podle vlastního uvážení, zkoušejte své možnosti, ukažte sami sobě, co dokážete. Kdyby mi takový příkaz někdy dal můj trenér, líbal bych mu ruce a běhal jak magor. A výsledek? Ukradené mety bych spočítal na prstech jedné ruky, snaha po nějaké agresivitě byla vidět jen na několika hráčích. (Naopak Doktor by mohl aspoň v přáteláku ubrat a nerozrážet catchera, který je o dvě hlavy vyšší a 20 kilo těžší:)
Signál "Hit and run" jsme nezvládli ani jednou a většinou ho ignoroval jak pálkař, tak běžec. Ulívka se nám povedla jen jedna jediná - skvělý hit z ní dal Kryštof. Bohužel měl signál hit and run, který špatně přečetl, ačkoli byly signály tak triviální, že je po první směně přečetli i trenéři soupeřů.

Nečekal jsem, že první živé zápasy, kde se bude většina hráčů seznamovat s novými pravidly budou vypadat nějak učebnicově, ale i tak mám z turnaje pachuť ztraceného dne a promarněné šance. Myslel jsem, že budou hráči nové věci zkoušet až moc, že budou krást až příliš na riziko, že prohrajeme na zahozené pick-offy. Stala se bohužel ta horší varianta, ačkoli měli hráči volnost všechno si vyzkoušet a klidně vše přehánět, báli se riskovat, hráli na jistotu, byli z novinek zakřiknutí. Místo aby něco zkusili, zkazili a pamatovali si to, tak si budou všechny nové věci pamatovat hlavně z toho, že jsme je po turnaji zprdli, co všechno mohli (měli) dělat a nedělali. Škoda.