Na mistrovství republiky jsme se tak museli kvalifikovat přímo z oblasti, kde bylo nutné druhé místo z devíti účastníků. To se nám povedlo.

Podzimní část jsme tak chtěli vzít zodpovědně, poučit se z vlastních chyb a dobře se na poslední turnaj sezóny připravit. Udělali jsme, co se dalo. Na tréninky jsme začali chodit včas a připraveni se zlepšit. Nechávali jsme za hlavou školní povinnosti, ke kterým jsme se vraceli často až pozdě večer, ale na tréninku jsme odvedli maximum. Vyplatilo se to.

K turnaji: Zápasy ve skupině jsme odehráli v pátek v 9:00 a hned v 11:15. Plán byl jasný. V tříčlenné skupině si nemůžeme dovolit zaváhat nebo šetřit nadhazovače. Proti Třebíči začal Tomáš Zachoval, proti Kotlářce Michal Puškár. Oba zápasy se hrály v podobném duchu. Rychlé střídání obran a útoků, velmi pěkné zákroky v poli obou družstev, pár důležitých odpalů. V obou zápasech jsme vedli od první směny 2:0. V tom prvním se nám vedení udržet nepodařilo a prohráli jsme těsně 2:3. V tom druhém se nám vedení v důležitý moment zápasu podařilo navýšit a zvítězili jsme 6:3. Kladné skóre po odehraných zápasech skupiny. Postupujeme i v případě kolečka.

V sobotu nás čekalo semifinále proti Drakům Brno. V letošním roce jsme měli velmi nelichotivou bilanci 0-5. Nicméně MČR je tak trochu jiná soutěž a stát se může cokoliv. My se rozhodně nedáme.

Po první směně ale vypadalo všechno jinak, hit za hitem podpořený několika chybami a prohrávali jsme už 0:6. Mohli jsme hned odpovědět, měli jsme borce ve skórovacích pozicích další dvě směny, ale bod se domů dostat nepodařilo. Draci mezitím střídali jednoho nadhazovače za druhým a my, podpoření probuzeným startérem jsme začali dotahovat. 4:6 vypadalo celkem nadějně. V tom se však znovu ozvaly Dračí pálky a doslova nás rozulívaly. Draci ještě v dohrávce přidali další 4 body aby v sedmé směně znovu skórovali 4x a dokonali tak rozdílové skóre. Pěkný, bojovný zápas proti koncentrovanému soupeři. Takový nás posune. Budeme se těšit na zápas o třetí místo.

V neděli v deset dopoledne nás čekal zápas o bronz na turnaji. Nastoupili jsme proti Třebíči Nuclears, kterým jsme měli co vracet z úvodu turnaje. Hned v první směně jsme dostali bod, ale ten jsme vrátili. Druhá směna vyrovnaná a ve třetí na nekončící sérii chyb skórujeme hned šestkát. Vedení 9:2 a v páté směně dokonce 12:3 by se zdálo jako pohodlné. Nicméně naši nadhazovači si nevybrali svůj nejlepší den a Třebíčští začali mocně dotahovat. V osmé směně přidali další tři body na rozdíl 13:11 a ten už se nám podařilo udržet. Poslední out, bronzové medaile.

Závěrečné zhodnocení: Nutno říct, že jsme hráli proti velmi silné konkurenci (např. Nuclears měli v sestavě tři hráče, kteří pravidelně nastupují v mužské extralize). Za to jsme samozřejmě nesmírně rádi, protože takovéto zápasy nám ukazují, kam by měli naši hráči směřovat, jaká úroveň je tak strašně blízko (nebo pro některé daleko).
Na turnaji jsme také nadšeně sledovali 4. finále extraligy, kde se podařilo zvítězit domácím Arrows a připsat si tak historicky první seniorský titul. Nás, trenéry zaujala jiná věc. V sestavách obou týmů se objevují jména, která ještě loni hrála na tom stejném MČRU18, na kterém se právě nacházíme. Ostravští měli osu 2B, SS, 3B mladší než 19 let. Opravdu skvělé vidět tyto hráče na hřišti s těmi nejlepšími, hrát ten nejlepší baseball v ČR. Snad to motivovalo alespoň některé z našich talentů. A že jich máme!

Jsem rád, že jsme zodpovědně odehráli všechna utkání regionální soutěže, kde jsme se umístili na druhém místě. Příprava, která od konce letních prázdnin proběhla byla pro všechny z nás náročná, ale snesla zasloužené ovoce v podobě medailí.

Na závěr bych chtěl moc poděkovat Martinu Clausovi, který se v zimě rozhodl, že odejde na zkušenou do Rakouské nejvyšší baseballové ligy. Martin tak ztratil možnost nastoupit za náš tým až do konce sezóny, ale i tak nám moc pomohl na všech týmových trénincích. Za Diving Ducks se mu navíc velmi dařilo, takže svého rozhodnutí rozhodně litovat nemusí. Díky a máš u nás medaili!

Další velké díky patří rodičům za podporu, kterou hráčům celý rok projevovali. V zápase o třetí místo v Ostravě nás přijela podpořit velká většina rodičů a bylo to cítit. Děkujeme. Díky všem, kteří jakkoliv organizačně pomohli se sháněním ubytování, obědů a hlavně nás vozili na všechny naše zápasy a turnaje.

Díky Petru Janderkovi za zařízení jarního soustředění v Bologni, kde jsme se výborně rozehráli. Jeffu Bartovi za pomoc s přípravou před turnajem a perfektní coaching nadhazovačů na MČR. Martinu Kollárovi za ochotu s námi strávit víkend a postarat se o fyzio připravu, masáže zraněných a stylové rozcvičky.

Poděkování patří taky Michalu Bodovi, který se tímto tunajem na nějaký čas rozloučil s trénováním. Sezóna pro něj byla extrémně náročná, ale i tak nám všem dokázal předat maximum svých zkušeností a vědomostí. Zápal hráčů, týmovost a poslední výhra mu určitě zůstane v čerstvé paměti brzy se snad zase potkáme.

To největší poděkování patří samotným hráčům. Povedlo se vám z hrůzostrašně vypadající sezóny (poslední místo na ČBP) vytáhnout úspěšný rok. V klíčový moment jste fungovali jako celek, jako jeden tým a za to jsem moc vděčný. Na MČR jsme měli 18 hráčů připravených do hry. Bohužel na některé se za tyto čtyři zápasy vůbec nedostalo. Takový je však play off baseball a je jen na Vás jak s těmito informacemi naložíte.
Všem Vám přeji úspěšný vstup do zimní přípravy a do další sezóny.

Nakonec ještě jedno rozloučení. Pro Joshe Blaka byl tento baseballový rok úplně poslední. Joshi díky za největší obětavost, kterou jsem kdy u juniora viděl. Díky za trpělivost, naslouchání a tvrdou práci. Jsi inspirací pro nás všechny. Ať se daří!