Po prvním tréninku mi bylo jasné, že tahle skupina dětiček má namířeno vysoko a že výsledky let minulých nebyly náhodou. Proč si tedy nesednout do vlaku a nesvézt se? Jen vyměnili strojvedoucího. Sice jedeme pomaleji, ale za to je po cestě větší zábava. Zimní spoje jezdily třikrát za týden, dvakrát na Hrocha, jednou na Tauferky. Pálení, atletika, posilka, házení a pole. A tak pořád dokola. S blížícím jarem a baseballovými zápasy přišla výluka na trati. Kdo by čekal, že to nikdo nezvládne spravit za necelé tři měsíce. Uff, jedeme dál.

Venkovní spojení znamenalo třikrát za týden na Hrocha a o víkendu většinou jeden tým vyjel na dva zápasy a druhý bojoval U Hrocha. Všechny čekalo 14 utkání. Starší a zkušenější posádka odvedla dobrou práci a ani jednou nezaváhala. Krásný byl zejména předposlední zápas v oblasti proti Drakům a Takedovi na kopci, kdy jsme jeli se zataženou brzdou, ale v předposlední směně se podařilo skórovat. Druhý mladší tým jen překvapoval. Sestava záložního družstva se ze začátku hledala, ale naštěstí se v týmu našli dva kapitáni, kteří ve všech zápasech překvapovali. Úctyhodné skóre zápasů sedmi výher a sedmi proher je důsledkem tažení těchto hladových vlčat. Celkově má celý tým neskutečnou tréninkovou docházku a z toho pramenící čím dál lepší herní dovednosti. Máme na čem pracovat v zadním poli, kdy nám stále dělá problém pochytat těžké, ale i rutinní flybally. Na kopci jsme byli nad míru spokojeni s počtem házených strikeů, ale stále nemáme pod kontrolou change-up. Kečrové mají také stále na čem pracovat.

Končí třetí turnus letních kempů U Hrocha a část týmu pokračuje na tábor Černý potok. Následuje volno a tým se sejde v polovině srpna během týdenního soustředění před výjezdem na turnaj Back2school. Vzhledem vítězství v regionu během základní části jsme si zajistili přímý postup na MČR, které se bude konat 18.-20.9. v Praze na Eagles. Také máme v plánu přihlásit druhý tým na MČR B týmů, tudíž by měl čekat každého hráče na podzim malý vrchol sezóny.