Po odstoupení dvou týmů se na poslední chvíli předělával rozpis. Naše skupina byla nakonec složená z týmů: Olomouc, Technika, Hluboká.
První zápas s Technikou prohráváme vysoko 0:25 avšak na jejich dobré odpaly.
Rozhodující zápas o postup ze skupiny s Hlubokou prohráváme taktéž na dobré odpaly Hluboké, která stačí na naše méně zkušené a pomalejší nadhazovače.
Poslední zápas ve skupině s Olomoucí vyhráváme. Zápasy s Tempem a s Kotlářkou prohráváme.

Celý turnaj nás provázelo to, že všechny týmy na turnaji měli jak hráče r. n. 2004 tak 2003. My měli r. n. 2003 jen jeden, což se ukázalo jako velký handicap již v zápasech v oblasti. Co nás ale nejvíce brzdilo, bylo běhání po metách a outy navíc, které jsme nebyli schopni zahrát. Věřím, že kluci pochopili na konci turnaje, že v baseballe se nehrají outy jen ze strikeoutů, flyoutů a groundballů.

Kladně hodnotím naše nadhazovače. Vesměs všichni kdo nastoupili, tak házeli striky. Naší pálce chyběl stabilní tahoun, který by nás zvedl ve chvílích, kdy se nedařilo, paradoxně je na tom pozitivní to, že když nám vypadne jeden člověk ze sestavy tak to nestojí jen na něm. Roman, Mates, Davča a Honza, kteří hrají velmi krátkou dobu bez problému doplňovali kluky, co hrají dobu delší a jsou důkazem toho, že když se maká, tak se dá s baseballem začít klidně v jedenácti letech.  Ukazuje se, že jdeme dobrým směrem a příští rok budeme atakovat přední příčky, když nepolevíme.

Co bylo nejhorší na celém turnaji, byl rozpis. Nikdo z nás a i ostatních trenérů jiných týmů nebyl schopen pochopit proč ČBA není schopná změnit systém turnaje tak, aby se nehrály dva zápasy ve čtvrtek, jeden v pátek, jeden v sobotu a jeden v neděli. Pořád se mluví o tom (s čímž souhlasím), že čím více zápasů se v mládeži hraje tím lépe. My odehráli za čtyři dny pět zápasů, což je žalostně málo.