Tréninky.

Pro většinu z vás asi nebude velké překvapení, že tvrdá dřina na antukovém hřišti, v pálkařských klecích, v zimě v tělocvičnách, přináší své ovoce. Do tréninkového plánu našich desítek jsme mimo tři tréninky týdně zapojili čtvrtý, bez trenéra. Hlavně na těchto trénincích bylo skvělé zpovzdálí sledovat, jak děti rostou ve hráče, a ti kteří mají chuť se každodenně  zlepšovat vedou k lepším výkonům ty ostatní. Přikládáme velký důraz na soutěže Masters, každý týden počítáme skóre, které jen zřídka neprotne magickou hranici 4000 bodů. Na turnaje odjíždíme perfektně připraveni.

Stříbrný SuperCup

se konal 13. a 14. května na Hvězdě v Třebíči. Tradičně nejsilnější region Jih dostal od pořadatelů celkem pět postupových míst. Náš tým v základní skupině narazil postupně na Pipas Brno, Třebíč Nuclears a Oilers Hodonín. Připsali jsme si tři výhry, když jsme se skvělou obranou za tyto tři zápasy obdrželi pouze dva body. V semifinále jsme se utkali s týmem z Blanska, který předvedl velmi dravý útok a my jsme se radovali z vítězství 9:5 až díky lepší koncovce zápasu. Ve finále turnaje jsme podlehli Drakům 4:6 po velmi vyrovnaném výkonu. I přes prohru ve finále jsme se stali vítězi Stříbrného SuperCupu a to díky soutěžím Masters, kde jsme na turnaji skončili první. V republice pak celkově druzí v pořadí, za pražskými Jourds. První místo nám zajišťuje pozici nejsilnějšího týmu, zajímavou skupinu a velkou porcí sebevědomí do hlavního turnaje.

Zlatý SuperCup

Základní skupina. V prvním zápase jsme se utkali s týmem z Maďarska, který nás po nepřesvědčivé hře v první směně zaskočil jednobodovým vedením. Velmi rychle jsme se však dokázali otřepat a nakonec zvítězit 10:1. Druhým soupeřem turnaje pro nás byl tým z Litvy. Ty jsme i po několika homerunech a vícemetových odpalech vyprovodili ze hřiště s výsledkem 19:2. Po dvou zápasech jsme měli dost času na odpočinek a shlédnutí několika zajímavých zápasů, kde například výběr Slovenska porazil pražské Joudrs, kteří nás zastavili loni a se kterými jsme očekávali boj o první místo ve skupině.

Po této pauze jsme s přítomným expertem na Masters (Čočem), přistoupili k těmto disciplínám. Že se nám soutěže vydařily jsme se mohli jen domnívat, výsledky ostatních týmů byly přísně střežené a museli jsme si počkat do dalšího dne. Na večer jsme se ještě utkali proti týmu Slovenska, který později obsadil krásné páté místo. Skóre 10:2 hovoří celkem jasně pro náš tým, ale výhra to nebyla jednoduchá. Naše zadní pole i několika skoky likvidovalo jeden daleký odpal za druhým. Dobrá týmová práce. Večeře a spát.

Sobota. V deset ráno nás čekal souboj s papírově nejslabším soupeřem skupiny, Wolfs Domažlice. Do zápasu naskočila skoro kompletní záloha týmu a vůbec se neztratila. Další výhra 10:2 dokazuje, že všech patnáct hráčů na turnaj bezesporu patří. Poslední zápas s loňským přemožitelem Joudrs už pro nás žádnou hrozbu nepředstavoval. Pražané remizovali s Maďary a my jsme tak vyhráli skupinu už před tímto zápasem. Do té doby skvělou obranu Jourds jsme dokázali tvrdými kontakty rozpálit a po vypršení časového limitu svítí na tabuli skóre 13:3 v náš prospěch.

Vyřazovací boje. Systém double-elimination (možnost jedné prohry) nás hned na začátek play off staví proti Eagles. Týmu, který měl velmi podobné skóre po základní části, týmu kterému jsme loni zavřeli cestu na SuperCup v zápase o divokou kartu hraném v Havlíčkově Brodě. Že to bude velmi těžký soupeř, jsme si plně uvědomovali. Možná až na hráče, kteří hned v úvodu několikrát hrubě chybovali a po první směně prohrávali 0:3. Naštěstí jsme se dokázali uklidnit a zahrát tvrdé odpaly, v pohodě hrajících Eagles. Před začátkem poslední směny jsme však stále prohrávali 3:4. Naši první dva pálkaři jsou out hned na jedničce. Eagles pomalu slaví, ale nám se po dvou singlech daří obsadit první a druhou metu. Trenéři soupeře si berou time, aby svůj tým uklidnili a připravili je na zahrání posledního outu zápasu. Na pálku ale přichází Ondra Trendl, který na dva striky pálí daleký triple, který překlápí skóre v náš prospěch. Fučík pak ještě singlem stáhne běžce ze třetí mety pro další doběh. V obraně jsme bezchybní, pražanům jsme vzali vítr z plachet a po emotivním závěru vítězíme v posledním zápase dne.

Na vyhlášení cen Masters čekáme na zvolání našeho týmu až do poslední minuty. Stali jsme se jejími vítězi a po zásluze si užíváme svíčkovou k večeři. Měli jsme nejrychlejší souhru na turnaji a Týna El Ghannamová svým homerunovým během přepisuje historické tabulky turnaje s časem 12.16s. “Kdo zastaví Hrochy?” slyšíme ke konci dne z úst soupeřů, trenérů, pořadatelů.

Neděle. První zápas byl přímým soubojem o finále turnaje. Prohraný tým zamíří na opravu proti vítězi utkání Olympia Blansko x Sant Boi Barcelona. Utkali jsme se zde s tradičním brněnským soupeřem, Draky. Ti do té doby, podobně jako my, neprohráli. Dokázali jsme týmu dodat dostatek sebevědomí, s tím, že teď a tady naše malé Dračí prokletí zlomíme. Po první směně vedeme 3:0, skvělý začátek však rozhodně neznamenal předzvěst snadného vítězství. Draci ukázali svoji sílu a v průběhu zápasu se jim podařilo vyrovnat. Sebrali jsme se a v začátku šesté směny se nám podařilo skórovat na 4:3. Draci v dohrávce zápasu sice bežci na metách zahrozili, my už jsme si však vítězství vzít nenechali a opět těsně vítězíme.

Jsme ve finále. Účast si zopakovali loňští finalisté Sant Boi Barcelona, kteří loni těsně podlehli Třebíči Nuclears. Začátek zápasu se kvůli nepřízni počasí o chvíli opozdil, ale i tak jsme nepřišli o krásný zážitek ze slavnostního zahájení. Na žádném jiném hřišti se už nehrálo, i proto mělo finále turnaje nebývalou diváckou kulisu, přítomni byli i bubeníci, kteří celou atmosféru vyšperkovali. Začátek zápasu se nám však opět nevyvedl. Jak už to tak bývá, chyba se lepí na chybu a třikrát inkasujeme. Naštěstí se hned v dohrávce dvěma body vracíme do zápasu. Je to neuvěřitelné, ale skóre 2:3 z našeho pohledu vydrží až do dohrávky šesté směny. Tak vyrovnané finále to bylo.

V dohrávce zápasu skóre srovnáme a na třetí metě máme dokonce vítězný bod, který se nám však už stáhnout nepodařilo. Utkání se tedy prodlužuje a směnu za směnou jsme svědky skvělých obraných zákroků na obou stranách. Dostáváme se do desáté směny, kde se Španělům konečně daří dlouhým odpalem nejužitečnějšího hráče turnaje stáhnout rozdílový bod. Emoce, neuvěřitelný tlak a tento zápas se nám podařilo udržet do této chvíle. Sant Boi přidávají další dva body a před naší dohrávkou vedou 6:3. Opět se nám daří celý tým uklidnit a vyburcovat k závěrečnému tlaku. Ten se ovšem tentokrát nekoná, se třemi odpaly si soupeři hladce poradili a po právu se radují z vítězství. Poprvé na turnaji zažíváme hořkost porážky. Nevadí. Ukázali jsme sílu a bojovnost, ukázali jsme, že do posledního outu se s námi musí počítat.

Dlouho však smutnit nemusíme. Na závěrečném ceremoniálu přebíráme putovní pohár pro vítěze SuperCupu, kam se už za chvíli nechají vyrazit jména všech členů našeho týmu. Turnaj jsme podobně jako na Stříbrném SuperCupu vyhráli i přes prohru ve finále díky výkonu v soutěžích Masters.

Kdyby to šlo, nechali bychom na pohár vyrazit také jména všech rodičů - fanoušků, kteří nás po celou dobu turnaje neskutečně podporovali. Velký dík patří Čočovi, který s hráči odvedl pořádný kus práce. Byl nám velkým rádcem a specialistou na soutěže Masters. Asistenti Tomáš Zachoval, Honza Pospíšil a Barča El Ghannamová si zaslouží obrovskou pochvalu za pomoc, kterou každý svou troškou přinesIi. I pro ně byl turnaj velkým přinosem a “rostli” přímo před očima. Díky za to, že zvládli všechny moje nervy a krizové situace.

Závěrem bych chtěl opět skončit u tréninku. Pokud chceme pomýšlet na zopakování dobrého výkonu na tomto úžasném turnaji, je potřeba si uvědomit, že příprava na něj začala v pondělí 5.6., den po konci toho letošního. Stali jsme se svědky historického úspěchu, který však nepřišel jen tak z čistého nebe. Tento boj začíná a končí tvrdou prací na trénincích.

Příštímu SuperCupovému týmu přeji hodně štěstí při cestě za obhajobou!

Ještě jednou velké díky všem, kteří se na letošním úspěchu podíleli!